Srpen 2017

Person No. 1989 15.

31. srpna 2017 v 14:42 | Lenna Wolf |  Person No. 1989









Bill celý zbytek noci nespal. Hlavou se mu honili ty nejšílenější myšlenky na to, za kým asi Tom chodí, jak dlouho to už takhle je, jak často a hlavně proč? Měl spoustu otázek, na které se bál dostat odpovědi. Nejistotu střídal velký smutek, Billovi se zhroutil celý svět.
Před tím jen fantazíroval o tom, jaké by to bylo mít Toma pro sebe. Jaké by to bylo mít s ním takový vztah, jenže nyní už to věděl, okusil to a rozhodně se toho nechtěl vzdát. Chvílemi se i načapal, jak v hlavě plánuje, že další noc bude Toma sledovat, aby věděl, za kým to vlastně chodí, představoval si jak toho člověka vlastníma rukama škrtí. Nikdo mu jeho Tomyho brát nebude. A už vůbec ne nějaká pitomá husa.
Nyní opět oživený Tom se vrátil okolo čtvrté ráno, když s ostatními roboty doladili Personův plán. Bill dělal že spí, ale slyšel každý krok. Tom se dole zul, vystoupal schody a jelikož se válel ve sněhu a jeho tělo bylo stále promrzlé díky jeho dočasné smrti, rozhodl se, že si dá dlouhou teplou sprchu. Poté se opět uložil k Billovi a přitiskl ho k sobě jak jen to šlo. Billovi poskočilo srdce, když mu jeho spřízněné duše unaveně vyznala nehynoucí lásku a chvilinku na to už byly slyšet jeho uvolněné oddechy.

Person to moc dobře věděl, že je Bill vzhůru. Dost ho znervóznil obsah vzduchu. Podle jeho výpočtů byl Bill velmi naštvaný, zoufalý a rozhodně ne v pohodě. Bill něco tušil... a co hlavní, s Billem se pomalu dělo to, čeho se Person bál nejvíc.
Bill začínal mít hormony v nerovnováze. Jeho serotonin klesal a on se propadal do pasti, do které se měli chytit všichni, jen ne on.