Playing With The Ice Cube 4.

26. listopadu 2011 v 10:00 | Lenna Wolf |  Playing with the ice cube
Autor: Destiny
Warning: Hetero


"Vem si co chceš, ať máme klid"



Tokio Hotel se vrátili na podium a fanoušci byli vděční, že to netrvalo tak dlouho. Bill se vrátil do formy. Trpělivě vysvětloval proč se tak stáhl, popisoval jeho pocity, také vysvětloval proč už nejsou velké hromadné autogramiády a podepisování probíhá tímto způsobem.
"Po Tonyho pohřbu náš manažer našel nového člena ochranky. Je to právě ta malá dívka, nikdo by to do ní neřekl, ale je dobrá a její postupy se osvědčují. Opravdu se cítíme bezpečně. Yuiko je dobrá a jsme rádi, že s námi je. To ona to takhle navrhla. A zároveň se tímto fanouškům omlouváme, ale jinak to nejde a sama přiznává, že tohle zavedla nerada." Omlouval jí Bill u dalšího z rozhovorů pro nějaký časopis pro mládež.
"Fanoušci si mysleli, že je to přítelkyně někoho z vás." Usmála se redaktorka a pečlivě si psala poznámky. To se ujal slova Tom.
"No, asi to z mých úst vyzní divně, ale Yuiko je část týmu. Ne slečna do našich postelí. Ne, není to přítelkyně nikoho z nás a nikdo z nás s ní nic neměl. Teda.... pokud to, co jsem večer slyšel od Georga byla opravdu fanynka." Všichni se zasmáli a Georg mu uštědřil kopanec do lýtka.
Bill si položil ruku do chundelaté srsti krásné vlčice, opravdu si jí moc zamiloval a mohl říct, že i vlčice jeho. Pokud nebyla s Yuiko tak byla s ním a nebo se Scottym.
"A tenhle pejsek?" "Vlčice."opravil jí Bill. "Patří Yuiko, ale je vlastně také pověřena naším hlídáním, je pravda, že se s ní cítím hodně dobře. Chodí s námi všude. Pokud není s paničkou je se mnou, když je třeba Yuiko s někým z kluků venku. Ona hlídá dům a tak." Vděčně ji podrbal za uchem a Yuko na něj blažene obrátila svůj jantarový pohled.
"Takže, pokud to chápu dobře, máte nového bodygarda, je to mladá křehká dívka a ta má psa. Když je Yuiko někde venku, tak s vámi nechá psa a ten vás hlídá?"
"Není to pes je to vlk." Opravil ji znovu Bill. Nevěděl proč, ale přišlo mu urážející říkat, takovému krásnému zvířeti pes. Miloval svoje psy nadevšechno, ale k Yuko to prostě nesedělo. "No, dalo by se to tak říct. Po tom útoku jsme byli všichni hodně opatrní, vylekaní ze všeho. Yuiko s Yuko nám dali znovu trochu jistoty. Třeba Yuko s námi chodí na všechny rozhovory, interview, focení, kde by nebylo dobrý, aby tam byla ochranka a tak. Vím, bude to znít divně, ale bez Yuko bych už asi jen tak rozhovory nedělal. Vím, že i když je to jen vlk, jen zvíře, dokáže nás ochránit, kdyby se nám někdo snažil ublížit nebo nás napadnout. No a na koncertech a po zbytek dne je s námi Yuiko, a Yuko odpočívá v mojí posteli v tourbusu."


"Máš ji rád, že?"
"Jo, docela jo. Líbí se mi. Je to dobrá kámoška."
"No, zpět k Yuiko. Řikali jste, že je neustále s Vámi. Všude, kam se jen hnete. Neleze vám to trochu krkem? Myslím, nemůžete se bavit o Vašich mužkých věcech." Do toho se vložil Georg. "I když je s námi Yuiko krátce, tak si stačila zvyknout. A když už ji opravdu štveme, tak nás zamkne s Yuko někde v nějaký místnosti a my děláme kráviny po svém." Opět se všichni zasmějí. Tenhle rozhovor je docela příjemný a všichni si ho užívají. Dokonce i Yuiko, aniž by o tom kdokoliv věděl.

***

"Bille chceš něco ve večerce? Jdu vyvenčit Yuko, tak se stavím v obchodě." "Uhm, vzala bys mi tam nějaký Haribbo? Aaaa... takový ty měkký bonbony od Katjes. A nějakou čokoládu, cigarety a časopis." Nadiktoval ji svůj požadavek. Yuiko si ani nevšimla Toma, který seděl na gauči.
"Ahoj, Tome, chceš tam taky něco?" dodala, když si ho všimla.
"Jo, vem mi tam ledový kafe v plechu, jestli budou mít tak čtyři až pět plechovek Red Bullu a vodku. Děkuju." Zatetelil se Tom.
"Ty jsi dobrej, víš jak to všechno, co sis řekl těžký?" zanadával Bill a Yuiko se musela ušklíbnout. Zase se začala vracet do své chladné, masky. Jen vůči Billovi se chovala přátelsky, často si spolu povídali, hráli si s Yuko. Yuiko by mohla říct, že se docela spřátelili. Ale to je přesně to, čeho se bála. Přátelství s člověkem.
Tom nevinně pokrčil rameny a Bill ho za ruku vytáhl ze sedačky.
"Jdi ji pomoct. Když už sis toho tolik objednal."
"Ty sis objednal víc." "Ale nemám to tak těžký." Bill toho využíval. Chtěl jít do sprchy a pak se jen válet v posteli, chtěl bratra vystrnadit ze svého pokoje.
"Ale..." "Ježiš, vypadni, ne!"zvolal Bill se smíchem a Yuiko se zasmála taky. Dvojčata dohromady byla buď opravdu hodně sexy, hodně otravná anebo opravdu hodně legrační. "Chci jít do sprchy a pak se válet v posteli, nic s čím bys mi mohl pomoct, kdežto Yuiko toho má hodně." Vysvětlil a vykopával oba ze dveří. Nahrával tak Tomovi, bude mít alespoň šanci zjistit, jak by asi tak Yuiko mohl sbalit.
"Teda, šla jsem si původně zaběhat. Nevím, jestli se ti bude chtít běhat, ale klidně běž na pokoj, Kevin příjde za chvíli. Lucas spí. Já to zvládnu sama." Její oči dneska byli opět žluté. Ale Tom si zvykl. Yuiko měnila čočky klidne i pětkrát denně.
"Já... no... rád si zaběhám, dlouho jsem nebyl cvičit, můžemě běhat spolu a pak jít spolu do večerky. Jen se převlíknu."
Tom spěšně vyndal kartu od pokoje. Pozdravil Kevina, jednoho ze svých osobních střážců, co hlídali dokonce dveře od jeho pokoje. Vešel, a doslova do pokoje nakopal Yuiko s Yuko, aby je nenechal stát na chodbě, to by bylo neslušné. Rychle vytáhl černé tepláky a běžecké tenisky. Začal
se převlíkat. Nestyděl se, neměl za co. Jenom Yuiko byla trochu v rozpacích, když přišel s nedovlečeným nátělníkem.
"Můžeme?" usmál se na Yuiko a ta vystřelila z pokoje jako střela. Za ní hned Yuko a Tom. Sjeli výtahem dolů. Yuiko byla snad poprvé oblečná sportovně, měla jen světle modrou sportovní podprsenku a svetle modré třičtvrteční legíny. Ve vlasech čelenku a vlasy stažené do pevného drdolu na temeni hlavy. Světlé tenisky. Tom začínal chápat, že si tolik rozumí s jeho bratrem... oba byli posedlí touhou být dokonale sladěni za jakékoliv situace.
Svižnějším krokem došli před hotel a směřovali si to kus po chodníku, dokud nedošli na velmi blízkou pláž. Byli v jižní Francii ve městě Nice, Tom to tam měl rád, vždycky tam byly skvělé koncerty.
Když došli na pláž, pomohli jeden druhému se rozcvičit protáhnout a pak se po pláži rozeběhly někam pryč.
Yuko jim spokojeně běžela u nohy v tlamě nějaký kámen, co sebrala z hradu, co tu celý den stavělo nějaké dítě. Všichni byli spokojeni.
"Jak to, že vlastně umíš německy?" zeptal se Tom.
"Dědeček mě to učil. Toho učil jeho deděček, který prý byl v Německu za druhé světové války. Byl se tam podívat a nakonec se nedobrovolně musel přidat k Hitlerově armádě, jinak by ho prý zabili. A tak se naučil německy. Deděček mě učil všechno, co sám umí. Je to moc chytrý pán." Říkala pomalu a udýchaně. V běhu se špatně mluvilo.
"A co tvoji rodiče a tak?" "O tom se nechci bavit, nezlob se, Tomy." To bylo poprvé, co mu řekla takhle nežně. Zastavila a začala se vydýchávat. Přitom ale zaháněla další slzy.
"Uhm, promiň, nemyslel jsem to zle." "Já vím, jen o tom nikomu moc neříkám. Je to osobní." "Ah, opravdu se omlouvám. Eh... naučil tě tvůj děda taky jak dělat sushi?" snažil se rychle změnit téma Tom. "Jo, i maki a sashimi. Také jsme spolu dělali saké. Ale v kuchyni mi to moc nejde, abych se přiznala." Dali se opět do pohybu, ale už se jen procházeli. Začali si povídat, k tomu se běh moc nehodí.
"Jo? Já a Bill máme japonskou kuchyni moc rádi." "Já vím, viděla jsem Vás jednou v Tokiu v Run Sushi baru. Počítala jsem vteřiny, kdy prasknete, jak ste se cpali." Zahihňala se.
"Nevěděl jsem, že nás znáš."
"Zvá vás celé Japonsko, stejně jako mě, jen mě z jiného důvodu. Znám vás hodně dlouho. Dokonce dýl, než si myslíte." "Fakt?" "Jo." Přikývla a hodila Yuko klacek. Musela se zasmát, Yuko byla někdy jako malé štěně. A to na ní milovala.
"A co na nás říkáš?" zasmál se Tom a pro efekt se pyšně vyprsil.
"No, moc jsem vás neřešila, nikdy. Hudba není špatná. Jenom.... pokud můžu být upřímná, na můj vkus jste moc komerční." Tom jen přikývl. Svým způsobem měla pravdu.
"Nikdy bych si nemyslela, že skončím jako bodyguard v showbuisnesu." Dodala a neveřícně zakroutila hlavou. "A proč si teda přijala?" "Podle mě, máte něco společného s mým životním cílem. Proto jsem se rozhodla mít vás pod kontrolou, když mi toto David nabídl. Nechce vás strašit nebo tak, proto bych ti to asi neměla říkat, ale myslí si totéž. Jsem od tu od toho, abych vás ochránila a taky proto, abych našla toho útočníka,
protože já cítím v kostech, že zaútočí znova a tentokrát budeme připraveni a o život nikdo nepříjde. Nebo alespoň ne nikdo od nás a fanoušků." Yuiko projela vlna vzteku. Zatla si nehty do dlaní a naštvaně zafuněla nosem.
"Začínám se bát." Vyvalil oči Tom.
"Ne, promiň, nechci vás děsit. A klukům, prosím, nic neříkej, ani Davidovi, nedělalo by to pořádek. Nechala jsem se unést, sorry, už se to nestane, slibuju."
"Co kdybych chtěl, aby ses nechala unášet častěji?" nadhodil Tom, cítil svoji šanci. Yuiko ale neodpověděla. Rozeběhla se ke kraji pláže a začala se svlékat.
"Come on, Tome, nikdo tu není, nikdo nás neuvidí!" vyjekla Yuiko a nahá se rozeběhla do mořských vln.
Mesíc lehce svítil, bylo to jediné světlo, protože během se dostali na okraj pláže, kde byli spíš soukromé domy, než hotely. Lepší pro ně, moc světla z ulice sem nedosáhlo. Přesto Tom viděl, jak má Yuiko potetovaný i zadek, musel se pousmát, ale nevypadalo to špatně. Byl tam nějaký drak, na stehnech viděl četné jizvyčky. Malé, ale velký počet. Měla potetovaná i lýtka. Co ale nejvíc zaujalo jeho pozornost, byli tři ohromné jizvy, na zádech, tetování tam bylo zdeformované a ošklivé. Ty rány museli být hodně hluboké. Yuiko se po ramena ponořila do vody a plavala více do hloubky.
Tom se pořádně rozhlédl. Přecijenom paparazzi byli všude a byli neviditelní, ale věděl, že Yuiko by ho tomuhle nebezpečí nevystavila. Ač ji neměl rád a něco na ní nesedělo, ohledně bezpečí ji stoprocentně věřil. Byla profesionál a byla chladná vůči potenciálním nepřátelům. Ani Yuko nevětřila nebezpečí a tak se tedy svlékl donaha a ponořil se do vln také.
Chvíli jen šlapal vodu na místě, ale když kolem něj Yuiko proplavala s hravým úsměvem tak se otočil a plaval za ní. Vylezla po pas z vody a Tom se jí snažil koukat jen do obličeje i když byl zvědavý. Yuiko se pořád smála, Tom ji doteď nikdy neviděl smát se takovým způsobem a takhle dlouho. Utekla mu více do vody a zůstala stát zády k němu sledujíc měsíc odřážející se od hladiny moře.
Copatý muž se tedy rozhodl, že téhle situace využije a pokusí se vyhrát svou sázku s bratrem.
Došel k mladé Yuiko a přitiskl se na její záda. Cítil, jak se o ni otřel rozkrokem a ruce ji položil na boky. Sledovali takhle chvíli měsíc, když cítil, že se nebrání, sjel rukama na její ploché bříško. "Od čeho máš ty velké jizvy na zádech?" zeptal se a ukazováčkem kroužil okolo jejího pupíku. Yuiko se zavrtěla a zatáhla břicho. Zjevně jí to lehtalo. Tom se pousmál a opatrně vyjel výš a dlaněmi ji přejel přes prsa. Lekl se něčeho chladného a tak ruce rychle vrátil zpět na bříško. Yuiko se zahihňala. Každý kluk reagoval téměř stejně.
Tom se jí podíval přes rameno a všiml si, že její bradavky jsou zdobeny kroužky, stejnými jako měl on sám ve rtu.
"Mám je od... uhm... nevím, jak ti to popsat. Stalo se to při boji, nebyla jsem příliž rychlá a soupěř mě praštil velkým kusem dřeva, kde byli tři veliký zrezlý hřebíky. Mám ti popisovat, jak to bolelo, když mi to dědeček zašíval?" usmála se. Opatrně vzala Tomovi ruce a přesunula si je sama zpět na prsa a pomáhala Tomovi zvyknout si na piercingy. Tomem projela vlna vrzušení. Tahle holka je opravdu divoká nebo to tak aspoň vypadalo. Bylo to příjemné protáčet kroužky a cítit, jak se Yuiko příjemně uvolňuje pod jeho počínáním. Položila mu hlavu na rameno a vzrušeně vydechla.
Poté se ale otočila, vyhoupla se na Toma a omotala mu ruce kolem krku a nohy kolem boků. Věděla, že Tom to chce, chtěl každou holku nebo to tak aspoň říkal. Hodlala si tohle odbýt radši teď než se zamotat do složitého rituálu snažení se a ztráty času. Když to udělají teď budou mít oba klid.
Tom nechápal, co se to děje. Cítil, jak se na něm Yuiko začala pomalu pohupovat a tím o sebe otírala jejich rozkroky. Dělalo mu to dobře, jen nečekal takovou aktivitu zrovna od ní. Čekal by to od bláznivé fanynky, která udělá cokoliv, aby v sobě ucítila jeho ptáka. Od Yuiko mu to přišlo divné.
Až moc divné.
"Proč tohle děláš?" zeptal se jednoduše a nechal se od Yuiko hladit jednou rukou po hrudi. Měla příjemné ruce. Malé, hezké holčičí dlaně a dlouhé prsty. Její pokožka byla jemnější, než by kdo řekl. Jednu ruku ji omotal kolem pasu a přitiskl na sebe. Cítil, jak pomalu, i přesto, že je momentálně v celkem studené vodě, tvrdne. Druhou rukou ji chytil pod zadkem, aby mu nevyklouzla.
"Chceš, to, tak proč ti to nedát." "Chceš mě?" "Ty chceš mě, to stačí, ne?" usmála se a rty se začala otírat o Tomův krk. Nelíbala jen se o něj otírala. V Tomovi se zvedla vlna nevole. Měl výhru na dosah a možná to bylo to, co se mu nelíbilo. Yuiko se k tomuhle rozhodla jen tak. Jako by o nic nešlo. Prostě zásun, výsun a nazdar. Tohle on nechtěl. Chtěl, aby po něm toužila.
Cíl jeho sázky se proto rozšířil o jednu položku. Yuičino srdce.
Chtěl, aby po něm šílela, aby se do něj zamilovala, jako jeho fanynky. Tohle bylo to, co chtěl.
A taky to dostane! Ať to stojí, co to stojí.
"Ale ty nechceš mě." Dodal znovu Tom a Yuiko od sebe odtáhl. A to začínal být tak vzrušený. Sakra! Pitomá Japonka! Psí čumák to je!
"Nechápu, proč je tak důležité, abych tě chtěla. Chceš mě, já mám sex ráda, je lepší, když si to vezmeš, co chceš, užijeme si to oba a budeme mít klid." To už se Tom ale nasral. Nasupeně vyšel z vody a cpal své mokré tělo do oblečení. Pak poodešel, aby měla Yuiko možnost se obléct byť i v tom nejmenším soukromí a když tak udělala. Vydali se směrem do večerky, kde nakoupili slíbené věci a odešli na hotel. Každý do svého pokoje. Každý sám.
Tom byl nehorázně nasranej. Tohle snad nemyslela vážně!
Yuiko zalezla do svého pokoje taky. Osprchovala sebe i Yuko, venku na balkéně ji vyčesala a osušila, dělala to tak každý den. Až příliž o svojí vlčici pěčovala. Pak osušila sebe, vyčistila si zuby a rozčesala dlouhé vlasy. Pak si lehla na gauč, aby její mazlíček se mohl rozvalit v, pro ně dvě moc malé, postel
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 PeTiŠka PeTiŠka | Web | 26. listopadu 2011 v 22:20 | Reagovat

Uuh, tohle je jediná povídka, kterou od tebe čtu, kolegyně (to si neber osobně - to je u mě spíš pocta, znáš můj názor na twc povídky od českých autorů) ;D. . .ale poslední dobou mě to hetero taky nějak pohlcuje ^^ a tahle povídka má své zbláštní kouzlo, Lenn, i like it s velkym L! :) těšim se na další díl :P

2 Fee Fee | 26. listopadu 2011 v 22:41 | Reagovat

Katjes bonbónky. *_*
Tohle byl teda hodně překvapující díl... Nejprve mě vykolejilo, že by si to rozdali, a podruhý ty poslední odstavce, samozřejmě. Jsem zvědavá, jestli Kaulitz starší dosáhne svýho a poplete jí hlavu, moc mu v tomhle nevěřim, ostatně, povídka se jmenuje tak jak se jmenuje, že. ;D
Kočko, na kolik to vidíš částí?

3 mykerina mykerina | 1. prosince 2011 v 9:07 | Reagovat

:D Toman mě teda překvapil, ale zase ho chápu.. jeho mužskému egu by to ublížilo...on chce bojovat přece :D jen tak dál ;)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama