Most Wanted I.- First in the Blacklist 2.

1. listopadu 2011 v 10:00 | Lenna Wolf |  Most Wanted I.
autor: Lenna W.K.T. & Mykerina

(Tom)

"Hej, jdeme se trošku projet a navštívíme staré známé, co vy na to?" houknu na zbytek party. Ozve se souhlasné zamručení.
"Fajn, nastupovat a jedeme!" sednu do svýho miláčka. Navzájem víme, kde se najít. A já dostal neuvěřitelnou chuť ho vydráždit. Trošku si s tou malou čubkou pohrát. Vyjedu z garáže a v závěsu mám zbytek. Jedeme sice jen pár kilometrů, ale až na druhý konec města. Každý máme půlku. A dá se říct, že se navzájem tolerujeme, teda až na moje občasný provokující vrtochy. Nemůžu za to, ale on k tomu vyloženě vybízí. Už jen to, jak vypadá v tý kůži. Tak rajcovně, prostě na ošukání a zkrocení. Kouknu do zpětnýho zrcátka a stočím volant do garáží, kde sídlí. Zajedu dovnitř bez pozvání. Suverénně, jako by mi to tu patřilo. Kolem mě zastaví zbytek. Vystoupím a ležérně se opřu o kapotu. Bikers už nás zmerčili a zaujali obranné pozice. Odfrknu si. Nastane ticho plné napětí. S pozvednutým obočím je pozoruju. Náhle ticho pořízne řev tý koloběžky s motorem.
(Bill)

Mám takové divné tušení. Nakonec jsem jen natankoval a jel zpět. Jako bych to neříkal. Už venku jsem si všimnul brzdných čar od aut. Aspoň mi ušetřil cestu přes celé město. Zajedu dovnitř a provokativně projedu těsně kolem jeho auta. Ještě cenťák vedle a má tam škrábanec. Zajedu mezi svoje lidi a zastavím. Bokem k nim. Dám nohu na zem, sundám stojánek a se vší opatrností ten dokonale zelený stroj do něj opřu. Porozepnu si kombinézu a sundám helmu.

"Co tu chceš? Nikdo tě sem nezval!" pronesu chladně a probodnu ho pohledem.
"Nepotřebuju pozvánku. Kdybych chtěl, všechno by mi to tu patřilo a tobě by zbyl možná tak píseček za městem…" ušklíbne se a začne si hrát s jeho piercingem ve rtu. Jeho parta se významně ušklíbne.
"Tobě, jo? Ha! Neshazuj se a přejdi k věci! Co chceš?"
"Přijel jsem si pro svoji děvku!"
"Tu tady nenajdeš, to by sis měl spíše zajet hezky zpět na svoji půlku města." Moje parta významně pískne na moji podporu. Pousměju se. Rozhodil jsem ho, je to vidět. Neví, co říct.
"Copak, nějak ti došla řeč…"
"Ani ne, spíš zase koukám, do čeho si tu svoji prdelku zase narval." Odstrčí se od auta a směřuje ke mně.
"Normální motorkářské oblečení. Lepší, jak mít v kalhotách nasráno," řeknu nevzrušeně.
Dojde až ke mně. Plácne mě po zadku. Překvapeně na něj kouknu. Parta je v pozoru. Kdykoliv připravena mě chránit. Překvapení z pohledu vymizí a nahradí ho nenávist.
"Mě nikdy nedostaneš na kolena…" zaskřípu zubama.
"A to bych právě moc rád, abych ti ho mohl narvat do tý tvý roztomilý tlamiky..." zavrní. Napřáhnu se a dostane facku. Vždy se snažím konflikty řešit jakkoliv jinak, hlavně ne fyzickým útokem, ale on si koledoval.
"Žhavá čičinka, to já rád." Otočí ke mně zpět hlavu. Nejraději bych mu flusnul do ksichtu.
"Na něčem žhavým právě teď sedím a moc tě to chce vyzvat. Chce tě to rozsekat na silnici. Aby se konečně vědělo, kdo je král silnic," zavrčím a nechám se ho s mojí výzvou poprat.

(Tom)

Tohle zní jako dost zajímavá nabídka.
"Tak ty si jako myslíš, že mě porazíš? Ty? Taková kundička v kůži? Nechtěj mě rozesmát." Začnu se opravdu chlámat na celé kolo.
"Nemyslím si to. Vím to. Nemáš proti mně šanci." Ušklíbne se.
"Tak fajn, vsadíme se, ok?" nadhodím. Uvidíme, jestli se chytí.
"Sázka? Fajn, o co?" zeptá se. Teď je moje šance. Vím, že vyhraju.
"Heh, co myslíš, že asi tak budu chtít?" přimhouřím oči. Jsem si jistý, že to ví.
"Nevím a je mi to jedno. Nevyhraješ!" vyštěkne. Trošku nám hošánek ztrácí nervy.
"Heh, fajn, když vyhraju, chci tebe. Tvoje tělo. Jednu noc se vším všudy. To znamená, že ti pěkně vrazím tu moji kládu mezi půlky. A ty se nebudeš bránit. Teď si vyber ty, i když nemáš šanci." Opřu se zpátky o svoji lásku. Je ticho. Očividně přemýšlí.
"Fajn. Když vyhraju, zrušíš svoji objednávku na nové díly." Pozvednu obočí. To jako myslí vážně? On se… mno to si ze mě dělá prdel.
"To jako myslíš vážně?"
"Smrtelně." Odpoví chladně. Ach sakra, už se nemůžu dočkat, až ho ošukám a ukážu mu, co je to pořádnej chlap mezi stehny. Bude rád, když bude druhý den chodit.

(Bill)

"Fajn," kývne nakonec. Victor přinese šátek a kudlou ho rozdělí vedví. Jednu půlku dá mně a tu druhou Tomovi. Uvážu si ho na zápěstí a on taktéž. Tohle je znamení, že jsme zavázáni sázkou, slibem. Je to zvyk, který snad ještě kromě piva a dodavatelů spojuje naše dva rozdílné světy.
"Pánové, nemůžu se dočkat, až svýho Horneta pořádně okovám novejma brzdama." Usměju se. Slezu z motorky a pomalu kráčím dozadu, kde máme kancelář, kde se vyřizují objednávky atd. atd.
"A kdy a kde?" zeptá se mě. Připadá mi jak nováček.
"Informace se včas dostanou až k tobě, neboj, osobně se o to postarám." Mnu si ruce. Ani ne tak na ty brzdy, ale na fakt, že konečně bude muset přiznat, že jedinej, kdo ho dokáže rozsekat, jsem já. Kluk na motorce.
Souhlasně přikývne, a konečně všichni nastupují do aut. Startují a rozjíždí se pryč, na druhou půlku města, kde začnou připravovat strategii, jak mě porazit, ale oni mě neporazí. Ani mě a ani nikoho z mých lidí.

"Hej, Bille! Dobře si jim to nandal…" drcne mě do ramena Tazz tak silně, že se pod tlakem jeho nepřiměřeného šťouchu málem osobně seznámím s podlahou.
"Já vím, nic jiného si nezaslouží. Jackie! Vyndej prosím tě mapu. Naplánujeme trasu. Už zítra bychom si mohli užívat vítězství!"

autor: Lenna W.K.T. & Mykerina
betaread: Janule
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama